Rakovina prsu je v Česku diagnostikována přibližně 7 000 ženám ročně. Většina z nich má přitom velkou naději na úplné vyléčení, a to především díky včasné diagnóze, a tím pádem i včasnému zahájení léčby.
Důležitou roli hraje v otázce karcinomu prsu mimo jiné i prevence – a to jak v podobě samovyšetření, tak návštěvy lékaře. Ženy nad 40/45 let (v závislosti na zdravotní pojišťovně) mají jednou za dva roky nárok na bezplatné mamografické vyšetření. Ty mladší pak mohou kdykoliv za jednorázový poplatek podstoupit vyšetření ultrazvukem.
Co může ovlivnit vznik rakoviny prsu
Ačkoliv nejsou doposud úplně objasněné přesné příčiny vzniku rakoviny prsu, existují určité faktory, které mohou riziko jejího vzniku negativně ovlivnit. Kromě věku, kdy se riziko zvyšuje po čtyřicítce, jsou to například:
- Genetická dispozice (karcinom prsu diagnostikovali vaší mamince, babičce…),
- nadměrná konzumace alkoholu,
- nadváha (zejména pokud se vám tuky ukládají v oblasti břicha),
- první menstruace již před 12. rokem života,
- porod prvního dítěte po třicítce,
- bezdětnost,
- pozdní menopauza (po 55. roku života),
- dlouhodobé užívání hormonální substituční terapie v období menopauzy.
Jak se karcinom prsu projevuje?
I mladé ženy by měly jednou za měsíc provádět před zrcadlem samovyšetření prsou. Jakoukoliv nezvyklou změnu, kterou byste v této oblasti zpozorovala, raději konzultujte se svým gynekologem nebo praktickým lékařem. Kontrolujte, zda se u vás neobjevují tyto příznaky:
- Změny tvaru či velikosti jednoho nebo obou prsů,
- bulky, jak v samotném prsu, tak i v podpaží nebo v okolí klíčních kostí,
- dlouhodobá bolest prsou bez zjevného důvodu,
- barevné změny na kůži prsou či náhlé žilkovatění,
- změna tvaru bradavky, její vtažení či zploštění, případně výtok.
Nežádoucí účinky léčby
Pro ženy (muži představují pouze 1 % pacientů s karcinomem prsu), jimž byl diagnostikován karcinom prsu, je mimořádně důležité vědomí, že v průběhu léčby i v době po ní mají šanci žít normální život bez dalších omezení či nepříjemných následků léčby.
Tyto následky se mohou objevit jak bezprostředně po léčbě (takzvané časné potíže), tak i v delším časovém horizontu. Časné potíže lze relativně snadno řešit úpravou životního stylu nebo medikací.
Pozdní následky, například v důsledku nežádoucího ozáření srdce během radioterapie levého prsu, se mohou projevit až za delší dobu. Patří mezi ně infarkt a další srdeční potíže, plicní fibróza nebo vznik druhotných nádorů. Obavy z těchto pozdních nežádoucích účinků samozřejmě znamenají i psychickou zátěž. Je možné se jim vyhnout?
Protonová léčba může být šetrné řešení
Zmíněné nežádoucí efekty jsou spojovány zejména s léčbou ozařováním, neboli radioterapií. Přesněji řečeno se vztahují k fotonové radioterapii, během níž jsou ozářeny nejen rakovinné buňky, ale i zdravá tkáň a orgány v okolí ozařovaného místa. To však neplatí o protonové radioterapii.
Ta používá ke zničení rakovinných buněk namísto fotonů protony, díky nimž je možné ozařovací paprsek zacílit s milimetrovou přesností přímo do nádoru. To znamená mnohem nižší riziko ozáření zdravých orgánů, a tím i vzniku nežádoucích účinků. Například dávka záření na srdce je u protonové léčby o 99 % nižší než u konvenční fotonové radioterapie.
Navzdory tomu, že se při protonové terapii využívají přístroje, patřící mezi absolutní špičku moderní technologie, je léčba rakoviny protonovým paprskem hrazená zdravotními pojišťovnami, a tudíž dostupná všem pacientkám (samozřejmě i v závislosti na doporučení lékařů).
